Herbář: Black Cohosh & Hawthorn berry

Black Cohosh - pro zdraví ženské plodnosti

Hawthorn Berry - pradávný lék na srdečně cévní nemoci

Jiné názvy: Ploštičník hroznatý, Actaea racemosa, Cimicifuga racemose

Black Cohosh je léčivá rostlina, jejíž využití pro zmírnění příznaků menopauzy je podle výsledků výzkumu nejednoznačné. Přestože Black Cohosh nemusí být až tak prospěšný při návalech horka, je bezpečný a má další příznivé vlastnosti včetně dopaminergních, noradrenergních, serotoninergních a GABAergních účinků. Klinický výzkum naznačuje, že Black Cohosh může být sám nebo v kombinovaných přípravcích prospěšný při děložních myomech, ženské neplodnosti, menopauze, hustotě kostí, úzkosti v menopauze a rakovině prsu.

Black Cohosh ve vědě

Poruchy dělohy: Děložní fibromy

Tříměsíční RCT u žen v menopauze (n = 244) srovnávala Black Cohosh v dávce 40 mg/den s tibolonem v dávce 2,5 mg/den s ohledem na změnu velikosti děložních fibromů. Medián objemu fibroidů se u černého kohoše snížil o 30 % a u tibolonu se zvýšil o 4,7 % (P = 0,016). Procento změny objemu, průměrná změna průměru a průměrná geometrická změna průměru byly významně větší u černého kohoše ve srovnání s tibolonem (P = 0,016, 0,021, 0,016). Autoři dospěli k závěru, že Black Cohosh je platným rostlinným léčivým přípravkem pro léčbu děložních myomů (Xi et al., 2014).

Poruchy vaječníků: Neplodnost žen

RCT (randomized controlled trial: náhodná kontrolovaná studie) se třemi cykly u žen se syndromem polycystických ovarií (PCOS) (n = 100) zkoumala účinky Black Cohosh 40 mg/den po dobu 10 dnů na plodnost ve srovnání s klomifenem 100 mg/den po dobu 5 dnů, opakovaně po dobu tří cyklů. Obě skupiny rovněž dostávaly v příslušnou dobu injekce HCG. Ve skupině s Black Cohosh došlo k významně většímu snížení hladin LH a poměru LH/FSH a k většímu snížení hladin progesteronu a tloušťky endometria. Počet těhotenství byl 7 (2 dvojčetná těhotenství) ve skupině s Black Cohosh a 4 těhotenství (1 dvojčetné těhotenství) ve skupině s Clomifenem. Autoři dospěli k závěru, že Black Cohosh by mohl být používán jako alternativa ke Clomifen citrátu pro indukci ovulace u žen s PCOS (Kamel, 2013).

Studie u pacientek (n = 119) s nevysvětlitelnou neplodností podávala Black Cohosh v dávce 120 mg/den ve dnech 1-12 plus Clomifen v dávce 150 mg při obvyklém dávkování s následnou injekcí HCG a srovnávala tento režim se standardním režimem podávání samotného Clomifenu. Při užívání Black Cohosh byla tloušťka endometria, progesteronu v séru a míra klinického těhotenství významně vyšší. Došlo také k nesignifikantnímu zkrácení indukčního cyklu a estradiol a LH byly vyšší u Black Cohosh. Autoři dospěli k závěru, že přidání Black Cohosh k indikaci Clomifenem by mohlo zlepšit míru otěhotnění a výsledky cyklu u neplodných párů s nevysvětlitelnou neplodností (Shahin et al., 2008).

Poruchy vaječníků: Menopauza

Velkou otázkou účinnosti Black Cohosh na vazomotorické příznaky menopauzy se zabývalo několik přehledů a meta-analýz velkého množství klinických studií. Zde je uveden jen malý vzorek. Zdá se, že výzkumy využívající izopropanolové extrakty Black Cohosh prokazují větší účinnost na klimakterické obtíže.

V přehledu klinických studií účinnosti bylinných přípravků při menopauzálních symptomech z roku 2017 byly použity vyhledávací termíny menopauza, klimakterium, návaly horka, návaly, byliny a fytoestrogeny. Autoři zjistili, že mučenka, šalvěj, meduňka, kozlík lékařský, Black Cohosh, pískavice řecké seno, černý kmín, chasteberry, fenykl, pupalka dvouletá, ginkgo, vojtěška, třezalka tečkovaná, asijský ženšen, anýz, lékořice, červený jetel a divoká sója byly účinné při léčbě akutního klimakterického syndromu s různými mechanismy. Autoři dospěli k závěru, že léčivé rostliny by mohly hrát roli v léčbě akutního klimakterického syndromu a že je třeba provést další studie (Kargozar et al., 2017).

Systematický přehled publikované hormonální a nehormonální léčby návalů horka spojených s klimakteriem nebo s léčbou rakoviny prsu a prostaty z roku 2015 nalezl 147 studií, které zahrnovaly alternativní nehormonální léčbu u žen po menopauze a u žen, které přežily rakovinu prsu a prostaty. Nejúčinnější léčbou návalů horka byly estrogenní hormony nebo kombinace estrogenů a progestinů, i když bylo zjištěno, že přínosy byly částečně vyváženy významně zvýšeným rizikem vzniku rakoviny prsu. Některé nehormonální léčby, včetně SSRI, gabapentinu/pregabalinu a extraktů z Black Cohosh, vykazovaly pozitivní poměr rizika a přínosu. Autoři dospěli k závěru, že nehormonální léčba je užitečnou alternativou u pacientek s anamnézou nebo rizikem vzniku rakoviny prsu (Drewe et al., 2015).

Poruchy pohybového aparátu: Osteoporóza

Tříměsíční RCT u postmenopauzálních žen (n = 62) srovnávala Black Cohosh v dávce 40 mg/den s konjugovanými estrogeny v dávce 0,6 mg/den a s placebem. Klimakterické obtíže a kostní metabolismus se zlepšily stejně u Black Cohosh i konjugovaných estrogenů, v obou případech lépe než u placeba. Black Cohosh neměl žádný vliv na tloušťku endometria, kterou významně zvyšovaly ale Konjugované estrogeny. Vaginální povrchové buňky byly zvýšeny jak s Black Cohosh, tak s Konjugovanými estrogeny. Autoři dospěli k závěru, že Black Cohosh a Konjugované estrogeny byly rovnoceně účinné na kostní metabolismus a klimakterické potíže, a navrhli, že Black Cohosh má látky s aktivitou SERM, tj. s žádoucími účinky v hypotalamu, kostech a pochvě, ale bez působení uterotrofních účinků (Wuttke et al., 2003).

Dvanáctitýdenní RCT u žen po menopauze (n = 62) srovnávala Black Cohosh v dávce 40 mg/den s konjugovaným estrogenem v dávce 0,6 mg/den a s placebem z hlediska účinků na markery kostního metabolismu, hormony, SHBG, metabolismus lipidů, vaginální zralost a běžné laboratorní parametry. Analýzy markerů kostního obratu ukázaly příznivé účinky Black Cohosh a estrogenu na kostní metabolismus. Black Cohosh stimuloval aktivitu osteoblastů, zatímco estrogen inhiboval aktivitu osteoklastů. Estrogen vykazoval silné estrogenní účinky na vaginální sliznici, ale Black Cohosh vykazoval slabou aktivitu podobnou estrogenu. Nebyly pozorovány žádné významné účinky na markery krevní srážlivosti a jaterní enzymy. Black Cohosh byl dobře snášen. Autoři dospěli k závěru, že černý kohoš má příznivé účinky na remodelaci kostí a slabé účinky podobné estrogenům na vaginální sliznici (Wuttke et al., 2006).

Onkologická onemocnění

V roce 2020 byl proveden systematický přehled s cílem zhodnotit přínos izo-propanolových extraktů z Black Cohosh samotného nebo v kombinaci s třezalkou u pacientek s rakovinou prsu s menopauzálními symptomy vyvolanými antiestrogeny. U většiny pacientek s rakovinou prsu, které dostávaly antiestrogenní léčbu, došlo ke zmírnění klimakterických příznaků při užívání Black Cohosh s třezalkou nebo bez ní. Některé studie naznačily, že interferenčnímu potenciálu Tamoxifenu lze čelit použitím vyšších dávek obou bylinných režimů. Nebyly pozorovány žádné estrogenům podobné účinky na prsní tkáň nebo hormony. Pacientky užívající Black Cohosh samostatně nebo v kombinaci s třezalkou měly významně vyšší míru přežití bez recidivy ve srovnání s neuživatelkami. Autoři konstatovali, že tyto výsledky byly podloženy experimentálními údaji, které prokázaly anti-proliferační a anti-invazivní účinky Black Cohosh na buňky karcinomu prsu a zesílení anti-neoplastických účinků tamoxifenu. Třezalka nevykazuje žádný klinicky relevantní interakční potenciál. Autoři dospěli k závěru, že izopropanolové extrakty z Black Cohosh s třezalkou nebo bez ní mohou nabídnout bezpečnou nehormonální terapeutickou možnost pro ženy, které přežily rakovinu prsu a podstupují endokrinní léčbu (Ruan et al., 2019).

Systematický přehled z roku 2018, jehož cílem bylo identifikovat jednotlivé bylinné léčivé přípravky, které by si zasloužily další studium pro léčbu úzkosti a deprese u pacientů s rakovinou, nalezl 100 studií zahrnujících 38 rostlinných přípravků, které splňovaly kritéria pro zařazení. Mezi nejvíce studovanými bylinami (≥ šest randomizovaných kontrolovaných studií u každé z nich) měly levandule, mučenka a šafrán přínos srovnatelný se standardními anxiolytiky a antidepresivy. Slibné byly také Black Cohosh, heřmánek a chasteberry. Celkově 45 % studií uvádělo pozitivní výsledky s menším počtem nežádoucích účinků ve srovnání s běžnými léky. Autoři dospěli k závěru, že šafrán, Black Cohosh, heřmánek, chasteberry, levandule a mučenka se jeví jako užitečné při zmírňování úzkosti nebo deprese s příznivým profilem rizik a přínosů ve srovnání se standardní léčbou a tyto rostlinné látky mohou být přínosem pro pacienty s rakovinou tím, že minimalizují medikamentózní zátěž a doprovodné vedlejší účinky (Yeung et al., 2018).

Retrospektivní observační studie (průměrná doba sledování 3,6 roku) pacientek s karcinomem prsu (n = 18 861) zjistila, že užívání čBlack Cohosh (n = 1102) zlepšilo přežití bez onemocnění. K recidivě došlo u 14 % subjektů po 2 letech v kontrolní skupině a po 6,5 letech ve skupině užívající Black Cohosh (Henneicke-von Zepelin et al., 2007).

Šestiměsíční otevřená studie u žen, které přežily rakovinu prsu (n = 50) a užívaly lék Tamoxifen, hodnotila účinky Black Cohosh 2,5 mg 1-4 tablety na menopauzální syndrom. Celkové skóre na škále menopauzálního hodnocení II se významně snížilo ze 17,6 na 13,6. Zlepšily se návaly horka, pocení, problémy se spánkem a úzkost, zatímco urogenitální a muskuloskeletální obtíže se nezměnily. Nežádoucí příhody hlásilo 22 žen, ale žádná z nich nebyla spojena s Black Cohosh. Snášenlivost Black Cohosh byla u 90 % subjektů hodnocena jako "velmi dobrá" nebo "dobrá". Autoři dospěli k závěru, že extrakt z Black Cohosh se zdá být rozumným léčebným přístupem u pacientek s karcinomem prsu léčených Tamoxifenem s převažujícími psychovegetativními příznaky (Rostock et al., 2011).

Zdroje

*[1] Bai W.P., Wang S.Y., Liu J.L. Efficacy and safety of remifemin compared with tibolone for controlling of perimenopausal symptoms. Zhonghua Fu Chan Ke Za Zhi. 2009;44(8):597–600.
Bebenek M., Kemmler W., von Stengel S., Engelke K., Kalender W.A. Effect of exercise and Cimicifuga racemosa (CR BNO 1055) on bone mineral density, 10-year coronary heart disease risk, and menopausal complaints: the randomized controlled training and Cimicifuga racemosa Erlangen (TRACE) study. Menopause. 2010;17(4):791–800.
Cappelli V., Morgante G., Di Sabatino A., Massaro M.G., De Leo V. Evaluation of the efficacy of a new nutraceutical product in the treatment of postmenopausal symptoms. Minerva Ginecol. 2015;67(6):515–521.
Drewe J., Bucher K.A., Zahner C. A systematic review of non-hormonal treatments of vasomotor symptoms in climacteric and cancer patients. Springerplus. 2015;4:65.
Geller S.E., Studee L. Botanical and dietary supplements for mood and anxiety in menopausal women. Menopause. 2007;14(3 Pt 1):541–549.
Ghazanfarpour M., Sadeghi R., Abdolahian S., Latifnejad R.R. The efficacy of Iranian herbal medicines in alleviating hot flushes: a systematic review. Int J Reprod Biomed (Yazd). 2016;14(3):155–166.
Guttuso Jr. T. Effective and clinically meaningful non-hormonal hot flush therapies. Maturitas. 2012;72(1):6–12.
Henneicke-von Zepelin H.H., Meden H., Kostev K., Schröder-Bernhardi D., Stammwitz U., Becher H. Isopropanolic black cohosh extract and recurrence-free survival after breast cancer. Int J Clin Pharmacol Ther. 2007;45(3):143–154.
Huntley A.L., Ernst E. A systematic review of herbal medicinal products for the treatment of menopausal symptoms. Menopause. 2003;10(5):465–476.
Kamel H.H. Role of phyto-oestrogens in ovulation induction in women with polycystic ovarian syndrome. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol. 2013;168(1):60–63.
Kargozar R., Azizi H., Salari R. A review of effective herbal medicines in controlling menopausal symptoms. Electron Phys. 2017;9(11):5826–5833.
Laakmann E., Grajecki D., Doege K., zu Eulenburg C., Buhling K.J. Efficacy of Cimicifuga racemosa, Hypericum perforatum and Agnus castus in the treatment of climacteric complaints: a systematic review. Gynecol Endocrinol. 2012;28(9):703–709.
Leach M.J., Moore V. Black cohosh (Cimicifuga spp.) for menopausal symptoms. Cochrane Database Syst Rev. 2012;9: CD007244.
Lundström E., Hirschberg A.L., Söderqvist G. Digitized assessment of mammographic breast density-effects of continuous combined hormone therapy, tibolone and black cohosh compared with placebo. Maturitas. 2011;70(4):361–364.
Nappi R.E., Malavasi B., Brundu B., Facchinetti F. Efficacy of Cimicifuga racemosa on climacteric complaints: a randomized study vs low-dose transdermal estradiol. Gynecol Endocrinol. 2005;20(1):30–35.
Oktem M., Eroglu D., Karahan H.B., Taskintuna N., Kuscu E., Zeyneloglu H.B. Black cohosh and fluoxetine in the treatment of postmenopausal symptoms: a prospective, randomized trial. Adv Ther. 2007;24(2):448–461.
Pkhaladze L., Davidova N., Khomasuridze A., Shengelia R., Panossian A. Actaea racemosa L. is more effective in combination with Rhodiola rosea L. for relief of menopausal symptoms: a randomized, double-blind, placebo-controlled study. Pharmaceuticals (Basel). 2020;13(5):102.
Raus K., Brucker C., Gorkow C., Wuttke W. First-time proof of endometrial safety of the special black cohosh extract (Actaea or Cimicifuga racemosa extract) CR BNO 1055. Menopause. 2006;13(4):678–691.
Reame N.E., Lukacs J.L., Padmanabhan V., Eyvazzadeh A.D., Smith Y.R., Zubieta J.K. Black cohosh has central opioid activity in postmenopausal women: evidence from naloxone blockade and positron emission tomography neuroimaging. Menopause. 2008;15(5):832–840.
Rostock M., Fischer J., Mumm A., Stammwitz U., Saller R., Bartsch H.H. Black cohosh (Cimicifuga racemosa) in tamoxifen-treated breast cancer patients with climacteric complaints—a prospective observational study. Gynecol Endocrinol. 2011;27(10):844–848.
Rotem C., Kaplan B. Phyto-Female Complex for the relief of hot flushes, night sweats and quality of sleep: randomized, controlled, double-blind pilot study. Gynecol Endocrinol. 2007.
Ruan X., Mueck A., Beer A.-M., Naser B., Pickartz S. Benefit-risk profile of black cohosh (isopropanolic Cimicifuga racemosa extract) with and without St John's wort in breast cancer patients. Climacteric. 2019;22(4):339–347.
Sarri G., Pedder H., Dias S., Guo Y., Lumsden M.A. Vasomotor symptoms resulting from natural menopause: a systematic review and network meta-analysis of treatment effects from the National Institute for Health and Care Excellence guideline on menopause. BJOG. 2017;124(10):1514–1523.
Shahin A.Y., Ismail A.M., Zahran K.M., Makhlouf A.M. Adding phytoestrogens to clomiphene induction in unexplained infertility patients—a randomized trial. Reprod Biomed Online. 2008;16(4):580–588.
Shams T., Setia M.S., Hemmings R., McCusker J., Sewitch M., Ciampi A. Efficacy of black cohosh-containing preparations on menopausal symptoms: a meta-analysis. Altern Ther Health Med. 2010;16(1):36–44.
Uebelhack R., Blohmer J.U., Graubaum H.J., Busch R., Gruenwald J., Wernecke K.D. Black cohosh and St. John’s wort for climacteric complaints: a randomized trial. Obstet Gynecol. 2006;107(2):247–255.
Wang C., Huang Q., Liang C.-L. Effect of cimicifuga racemosa on menopausal syndrome caused by LHRH-a in breast cancer. J Ethnopharmacol. 2019;238:111840.
Wuttke W., Seidlová-Wuttke D., Gorkow C. The Cimicifuga preparation BNO 1055 vs conjugated estrogens in a double-blind placebo-controlled study: effects on menopause symptoms and bone markers. Maturitas. 2003;44(Suppl 1):S67–S77.
Wuttke W., Gorkow C., Seidlova-Wuttke D. Effects of black cohosh (Cimicifuga racemosa) on bone turnover, vaginal mucosa, and various blood parameters in postmenopausal women: a double-blind, placebo-controlled, and conjugated estrogens-controlled study. Menopause. 2006;13(2):185–196.
Xi S., Liske E., Wang S. Effect of isopropanolic cimicifuga racemosa extract on uterine fibroids in comparison with tibolone among patients of a recent randomized, double blind, parallel-controlled study in chinese women with menopausal symptoms. Evid Based Complement Alternat Med. 2014;717686.
Yeung K.S., Hernandez M., Mao J.J., Haviland I., Gubili J. Herbal medicine for depression and anxiety: A systematic review with assessment of potential psycho-oncologic relevance. Phytother Res. 2018;32(5):865–891.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Jiné názvy: Hloh, Crataegus oxyacantha, Leavigatha

Hloh (Crataegus oxycantha) je jednou z nejlepších kardiovaskulárních bylin, protože působí kardiotonicky a antiarytmicky. Jeho léčivé vlastnosti pocházejí z květů, listů a plodů. Hloh má také sedativní, adaptogenní, antioxidační, vazodilatační, diuretické a hypotenzní účinky. Může být prospěšný při hypertenzi, ischemické chorobě srdeční, městnavém srdečním selhání, ortostatické hypotenzi a nealkoholickém ztukovatění jater. Bylo prokázáno, že oligomerní procyanidiny v hlohu mají antioxidační vlastnosti. Tato kapitola se zabývá některými vědeckými výzkumy, které byly provedeny na hlohu, a to jak samostatně, tak v kombinovaných přípravcích, pro léčbu mnoha zdravotních potíží. Shrnuje výsledky několika studií na lidech, které se týkaly použití hlohu při léčbě kardiovaskulárních poruch, včetně hypertenze, ischemické choroby srdeční, městnavého srdečního selhání a ortostatické hypotenze, a také gastrointestinálních a psychiatrických onemocnění. V závěru kapitoly je uveden seznam účinných složek hlohu, různé běžně používané přípravky a dávkování a kapitola "Bezpečnost a opatrnost", která se zabývá nežádoucími účinky, toxicitou a interakcemi s nemocemi a léky.

Historie použití

Historicky byl hloh (Crataegus oxyacantha) používán římskými lékaři jako lék na srdce již v 1. století n. l. Literatura z tohoto období se zaměřuje na jeho symbolické využití při náboženských rituálech. Ve středověku nachází rostlina uplatnění při léčbě "hydropsie" neboli srdeční nedostatečnosti. Dnes jsou výtažky z této rostliny v Evropě hojně využívány při léčení různých problémů souvisejících s krevním oběhem, včetně vysokého krevního tlaku.
 
Bylinkáři používají jako léčivé : květy, listy a plody rostliny. Každá část je bohatá na flavonoidy, které jí dodávají silné antioxidační vlastnosti. Hloh obsahuje tři skupiny sloučenin, které mají klíčovou roli pro pozitivní účinky na kardiovaskulární systém. Jsou to triterpenoidní saponiny, aminy a flavonoidy. Antioxidační aktivita hlohu může díky prevenci tvorby volných radikálů příznivě působit na udržení zdravého kardiovaskulárního systému a zlepšení celkového dobrého stavu tohoto orgánu.

Jaké může mít Howthorn Berry klíčové vlastnosti:

  •     Pomáhá vyrovnávat krevní tlak
  •     Pomáhá stimulovat klidný spánek
  •     Předpokládá se, že může podpořit srdce a krevní oběh
  •     Reguluje puls a krevní oběh
  •     Zajišťuje kontrolu nad aterosklerotickými pláty
  •     Příznivě působí při Raynaudově chorobě a křečových žilách
  •     Výzkumy ukazují jeho schopnost zachovávat kolagen v tkáních (antiaging)
  •     Odborníci jej používají k prevenci anginózních stavů

Howthorn Berry ve vědě

Hloh (Crataegus oxycantha) je jednou z nejlepších kardiovaskulárních bylin, protože působí kardiotonicky a antiarytmicky. Jeho léčivé vlastnosti pocházejí z květů, listů a plodů. Hloh má také sedativní, adaptogenní, antioxidační, vazodilatační, diuretické a hypotenzní účinky.

Může být prospěšný při hypertenzi, ischemické chorobě srdeční, městnavém srdečním selhání, ortostatické hypotenzi a nealkoholickém ztukovatění jater. Bylo prokázáno, že oligomerní procyanidiny v hlohu mají antioxidační vlastnosti.

Téměř všechny klinické studie hlohu byly dosud prováděny se standardizovanými hydroalkoholovými extrakty z listů a květů. Velký objem výzkumu hlohu pro CHF byl proveden s extraktem WS 1442. Tento přípravek je suchý extrakt z listů hlohu s květy (4-6,6:1), extrakční rozpouštědlo ethanol 45 % (w/w), upravený na 17,3-20,1 % oligomerních prokyanidinů. Důležité je, že prokázal přínos jak pro HFrEF, tak pro HFpEF. Vzhledem k tomu, že studie s nestandardizovanými extrakty z hlohu nepřinášejí tak působivé výsledky jako WS 1442, bylo by použití standardizovaného přípravku pro CHFeF bezpečnější.

Zde přikládáme pár vědeckých studií na různé druhy nemocí:

Kardiovaskulární poruchy: Hypertenze (HTN)

V 30denní RCT (randomized controlled trial: náhodná kontrolovaná studie) u pacientů se třemi nebo více kardiovaskulárními rizikovými faktory (HTN, obezita, hyperlipidémie, kouření, sedavé zaměstnání, rodinná anamnéza, DM) byl porovnáván doplněk stravy obsahující kořen řepy a hloh (Neo40Daily) s placebem BID s cílem posoudit vliv na systémové hladiny oxidu dusnatého. U pacientů užívajících doplněk stravy došlo k významnému zvýšení plazmatických dusitanů (P < 0,01) i dusičnanů (P < 0,0001), což svědčí o zvýšení systémové dostupnosti NO. U pacientů se zvýšenou výchozí hladinou TG došlo k významnému snížení hladiny TG u 72 % pacientů (z 232 na 168 mg/dl; P = 0,02). Autoři dospěli k závěru, že strategie složení kombinace přírodních produktů a rostlinných látek vybraných speciálně pro jejich aktivitu NO se ukázala jako slibná při obnově homeostázy NO u lidí ohrožených kardiovaskulárním onemocněním (Zand et al., 2011).

Desetitýdenní pilotní RCT u pacientů (n = 36) s mírnou HTN srovnávala hořčík 600 mg QD s hlohem 500 mg QD, s hořčíkem plus hlohem a s placebem z hlediska účinků na krevní tlak. Systolický a diastolický tlak klesl ve všech léčebných skupinách podobně. Faktorová kontrastní analýza v ANOVA však ukázala slibné snížení (P = 0,081) klidového diastolického tlaku v 10. týdnu u 19 subjektů, kterým byl přidělen extrakt z hlohu, ve srovnání s ostatními skupinami. Kromě toho byl u osob užívajících hloh ve srovnání s ostatními skupinami pozorován také trend ke snížení úzkosti (P = 0,094). Autoři doporučili další studii s vyššími dávkami hlohu (Walker et al., 2006).

Křížová RCT u dospělých s prehypertenzí nebo mírnou hypertenzí (n = 21) srovnávala extrakt z hlohu (standardizovaný na 50 mg oligomerního procyanidinu na 250 mg) s placebem za účelem stanovení optimálního dávkování. Každému účastníkovi byly přiděleny náhodně seřazené dávky extraktu z hlohu (1000, 1500 a 2500 mg) a placeba. Dávky byly užívány dvakrát denně po dobu 3,5 dne, následovalo měření průtokem zprostředkované dilatace brachiální tepny a čtyřdenní výplach před pokračováním v dalším dávkovacím období. Nebyl prokázán účinek závislosti dávky na průtokem zprostředkované dilataci ani na absolutní změně průměru brachiální tepny a krevního tlaku. Autoři dospěli k závěru, že nenašli žádný důkaz o účinku extraktu z hlohu v závislosti na dávce, a vyslovili domněnku, že pokud má hloh účinek na snížení krevního tlaku, je pravděpodobně zprostředkován mechanismem nezávislým na oxidu dusnatém (Asher et al., 2012).

Další výzkumy provedly např.: Walker et al., 2002; Asgary et al., 2004.

Kardiovaskulární poruchy: Městnavé srdeční selhání

V přehledu WS 1442 (standardizovaný extrakt z hlohu) z roku 2018 bylo v neklinických studiích zjištěno, že přípravek má pozitivní inotropní a antiarytmické vlastnosti a chrání myokard před ischemickým poškozením, reperfuzním poškozením a hypertrofií související s hypertenzí, zlepšuje endoteliální funkce, jako je syntéza NO, a zpomaluje stárnutí endotelu. Vědecké testy u pacientů se srdečním selháním navíc prokázaly, že WS 1442 zvýšil funkční kapacitu, zmírnil invalidizující symptomy a zlepšil HR-QOL. Příznivý bezpečnostní profil přípravku byl prokázán v klinických studiích a při sledování po uvedení přípravku na trh. Autoři dospěli k závěru, že přípravek WS 1442 může pomoci překlenout terapeutickou mezeru mezi systolickým a diastolickým srdečním selháním, u něhož jsou důkazy o účinnosti jiných kardioaktivních léčiv vzácné (Holubarsch et al., 2018).

Systematický přehled literatury o nutraceutikách pro léčbu městnavého srdečního selhání z roku 2017 nalezl zprávy o hlohu, koenzymu Q10, l-karnitinu, d-ribóze, karnosinu, vitaminu D, některých probiotikách, omega-3 PUFA a nitrátech z červené řepy. Všechny tyto látky byly spojeny se zlepšením funkčních parametrů, jako je EF, SV a CO, u pacientů s CHF, a to s minimálními vedlejšími účinky. Ukázalo se, že přínosy byly větší u časného srdečního selhání. Navrhované mechanismy zahrnovaly antioxidační, protizánětlivé, antiischemické a antiagregační účinky. Autoři dospěli k závěru, že suplementace nutraceutiky může být užitečnou možností účinné léčby CHF, jejíž výhodou je výborná klinická snášenlivost (Cicero a Colletti, 2017).

Souhrnná analýza hlohu pro CHF z roku 2011 přezkoumala údaje z 10 studií (n = 687), které srovnávaly hloh s placebem. Účinky léčby na fyziologické výsledné parametry a na symptomy byly analyzovány z hlediska jejich souvislosti s výchozí závažností a pohlavím. LVEF se při léčbě hlohem zlepšila oproti výchozímu stavu bez ohledu na výchozí hodnoty. In maximální pracovní zátěž a zvýšení součinu tlaku a srdeční frekvence při ergometrickém cvičení o výkonu 50 W se u hlohu zlepšily v míře úměrné výchozímu stavu. Zlepšení typických příznaků, jako je snížená tolerance námahy, námahová dušnost, slabost, únava a palpitace, se zlepšilo více s hlohem a více u pacientů s těžšími příznaky. Ve velikosti odpovědi nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi pohlavími. Autoři dospěli k závěru, že hloh působí na fyziologické výsledky a typické příznaky podle základní závažnosti, ale ne podle pohlaví (Eggeling et al., 2011).

Kardiovaskulární poruchy: Ortostatická hypotenze

Systematický přehled a metaanalýza z roku 2019, jejichž cílem bylo zhodnotit účinnost Korodinu, fixní kombinace extraktu z hlohu a kafru, při ortostatické hypotenzi, zjistily čtyři výzkumy (n = 221), které splnily kritéria pro zařazení. Autoři v meta-analýze dospěli k závěru, že tato fixní kombinace hlohu a kafru je účinnou a pravděpodobně bezpečnou doplňkovou terapií pro léčbu hypotenze (Csupor et al., 2019).

Epidemiologická retrospektivní kohortová studie z roku 2003 u pacientů (n = 399) s ortostatickou hypotenzí se zabývala účinností kombinace rostlinného přípravku obsahujícího d-kamfor a hloh ve srovnání s kontrolní skupinou (konvenční léky: etilefrin, oxilofrin, midodrin, norfenefrin nebo dihydroergotamin). Autoři dospěli k závěru, že bylinná kombinace je účinná a bezpečná při léčbě ortostatické hypotenze v lékařské praxi pro všechny věkové skupiny a je nezávislá na počátečních hodnotách krevního tlaku (Hempel et al., 2005).

Psychiatrické poruchy: Úzkost

Tříměsíční RCT u pacientů (n = 264) s mírnou až středně těžkou generalizovanou úzkostí porovnávala účinky kombinace hlohu, kalifornského máku a hořčíku BID s placebem na úzkost. Celkové a somatické skóre na Hamiltonově škále a subjektivní úzkost hodnocená pacientem klesly během léčby kombinací hlohu více než u placeba. Autoři dospěli k závěru, že fixní množství hlohu, kalifornského máku a hořčíku se ukázalo jako bezpečné a účinnější než placebo při léčbě mírných až středně těžkých úzkostných poruch (Hanus et al., 2004).

Gastrointestinální poruchy: Nealkoholická ztukovatělá jaterní choroba (NAFLD)

Systematický přehled a meta-analýza RCT z roku 2012, jejichž cílem bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost TCM (Traditional Chinese Medicine) při léčbě NAFLD, zahrnovaly 419 studií TCM (n = 25 661), které byly podrobeny meta-analýze. Ve srovnání se západní medicínou při léčbě NAFLD měla TCM lepší účinek na normalizaci ALT (alanin aminotransferasa) a vymizení radiologické steatózy. Přípravky TCM obsahovaly v průměru 10 bylin. Nejčastěji užívanou bylinou při léčbě NAFLD byly bobule hlohu (321krát u 17 670 pacientů). Autoři dospěli k závěru, že TCM má při léčbě NAFLD mírný přínos (Shi et al., 2012).

Zdroje

*1] Asgary S., Naderi G.H., Sadeghi M., Kelishadi R., Amiri M. Antihypertensive effect of Iranian Crataegus curvisepala Lind.: a randomized, double-blind study. Drugs Exp Clin Res. 2004;30(5–6):221–225.
*1] Asher G.N., Viera A.J., Weaver M.A., Dominik R., Caughey M., Hinderliter A.L. Effect of hawthorn standardized extract on flow mediated dilation in prehypertensive and mildly hypertensive adults: a randomized, controlled crossover trial. BMC Complement Altern Med. 2012;12:26.
*1] Bourin M., Bougerol T., Guitton B., Broutin E. A combination of plant extracts in the treatment of outpatients with adjustment disorder with anxious mood: controlled study vs placebo. Fundam Clin Pharmacol. 1997;11:127–132.
*1] Cicero A.F.G., Colletti A. Nutraceuticals and dietary supplements to improve quality of life and outcomes in heart failure patients. Curr Pharm Des. 2017;23(8):1265–1272.
*1] Csupor D., Viczián R., Lantos T. The combination of hawthorn extract and camphor significantly increases blood pressure: a meta-analysis and systematic review. Phytomedicine. 2019;152:984.
*1] Dalli E., Colomer E., Tormos M.C. Crataegus laevigata decreases neutrophil elastase and has hypolipidemic effect: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Phytomedicine. 2011;18(8–9):769–775.
*1] Degenring F.H., Suter A., Weber M., Saller R. A randomised double blind placebo controlled clinical trial of a standardised extract of fresh Crataegus berries (Crataegisan) in the treatment of patients with congestive heart failure NYHA II. Phytomedicine. 2003;10(5):363–369.
*1] Eggeling T., Regitz-Zagrosek V., Zimmermann A., Burkart M. Baseline severity but not gender modulates quantified Crataegus extract effects in early heart failure—a pooled analysis of clinical trials. Phytomedicine. 2011;18(14):1214–1219.
*1] Erfurt L., Schandry R., Rubenbauer S., Braun U. The effects of repeated administration of camphor-crataegus berry extract combination on BP and on attentional performance—a randomized, placebo-controlled, double-blind study. Phytomedicine. 2014;21(11):1349–1355.
*1] Habs M. Prospective, comparative cohort studies and their contribution to the benefit assessments of therapeutic options: heart failure treatment with and without Hawthorn special extract WS 1442. Forsch Komplementarmed Klass Naturheilkd. 2004;11(Suppl. 1):36–39.
*1] Hanus M., Lafon J., Mathieu M. Double-blind, randomised, placebo-controlled study to evaluate the efficacy and safety of a fixed combination containing two plant extracts (Crataegus oxyacantha and Eschscholtzia californica) and magnesium in mild-to-moderate anxiety disorders. Curr Med Res Opin. 2004;20(1):63–71.
*1] Härtel S., Kutzner C., Westphal E. Effects of endurance exercise training and Crataegus extract WS® 1442 in patients with heart failure with preserved ejection fraction—a randomized controlled trial. Sports. 2014;2(3):59–75.
*1] Hempel B., Kroll M., Schneider B. Efficacy and safety of a herbal drug containing hawthorn berries and D-camphor in hypotension and orthostatic circulatory disorders/results of a retrospective epidemiologic cohort study. Arzneimittelforschung. 2005;55(8):443–450.
*1] Holubarsch C.J., Colucci W.S., Meinertz T., Gaus W., Tendera M., Survival and Prognosis: Investigation of Crataegus Extract WS 1442 in CHF (SPICE) Trial Study Group. The efficacy and safety of Crataegus extract WS 1442 in patients with heart failure: the SPICE trial. Eur J Heart Fail. 2008;10(12):1255–1263.
*1] Holubarsch C., Colucci W.S., Eha J. Benefit-risk assessment of Crataegus extract WS 1442: an evidence-based review. Am J Cardiovasc Drugs. 2018;18(1):25–36.
*1] Idris-Khodja N., Auger C., Koch E., Schini-Kerth V.B. Crataegus special extract WS(®)1442 prevents aging-related endothelial dysfunction. Phytomedicine. 2012;19(8–9):699–706.
*1] Jalaly L., Sharifi G., Faramarzi M. Comparison of the effects of Crataegus oxyacantha extract, aerobic exercise and their combination on the serum levels of ICAM-1 and E-selectin in patients with stable angina pectoris. Daru. 2015;23:54.
*1] Leuchtgens H. Crataegus special extract WS 1442 in NYHA II heart failure. A placebo controlled randomized double-blind study. Fortschr Med. 1993;111:352–354.
*1] Pittler M.H., Guo R., Ernst E. Hawthorn extract for treating chronic heart failure. Cochrane Database Syst Rev. 2008;1:CD005312.
*1] Rietbrock N., Hamel M., Hempel B., Mitrovic V., Schmidt T., Wolf G.K. Actions of standardized extracts of Crataegus berries on exercise tolerance and quality of life in patients with congestive heart failure. Arzneimittelforschung. 2001;51(10):793–798.
*1] Schröder D., Weiser M., Klein P. Efficacy of a homeopathic Crataegus preparation compared with usual therapy for mild (NYHA II) cardiac insufficiency: results of an observational cohort study. Eur J Heart Fail. 2003;5(3):319–326.
*1] Shi K.Q., Fan Y.C., Liu W.Y., Li L.F., Chen Y.P., Zheng M.H. Traditional Chinese medicines benefit to NAFLD: a systematic review and meta-analysis. Mol Biol Rep. 2012;39(10):9715–9722.
*1] Tankanow R., Tamer H.R., Streetman D.S. Interaction study between digoxin and a preparation of hawthorn (Crataegus oxyacantha). J Clin Pharmacol. 2003;43(6):637–642.
*1] Tauchert M. Efficacy and safety of crataegus extract WS 1442 in comparison with placebo in patients with chronic stable New York Heart Association class-III heart failure. Am Heart J. 2002;143(5):910–915.
*1] Tauchert M., Ploch M., Hübner W.-D. Effectiveness of hawthorn extract LI 132 compared with the ACE inhibitor Captopril: multicenter double-blind study with 132 patients NYHA stage II. Münch Med Wochenschr. 1994;132(Suppl):S27–S33.
*1] Tauchert M., Gildor A., Lipinski J. High-dose Crataegus extract WS 1442 in the treatment of NYHA stage II heart failure. Herz. 1999;24(7):586.
*1] Trexler S.E., Nguyen E., Gromek S.M., Balunas M.J., Baker W.L. Electrocardiographic effects of hawthorn (Crataegus oxyacantha) in healthy volunteers: a randomized controlled trial. Phytother Res. 2018;32(8):1642–1646.
*1] Walker A.F., Marakis G., Morris A.P., Robinson P.A. Promising hypotensive effect of hawthorn extract: a randomized double-blind pilot study of mild, essential HTN. Phytother Res. 2002;16(1):48–54.
*1] Walker A.F., Marakis G., Simpson E. Hypotensive effects of hawthorn for patients with diabetes taking prescription drugs: a randomized controlled trial. Br J Gen Pract. 2006;56(527):437–443.
*1] Zand J., Lanza F., Garg H.K., Bryan N.S. All-natural nitrite and nitrate containing dietary supplement promotes nitric oxide production and reduces triglycerides in humans. Nutr Res. 2011;31(4):262–269.
*1] Zapfe Jun G. Clinical efficacy of crataegus extract WS 1442 in congestive heart failure NYHA class II. Phytomedicine. 2001;8(4):262–266.
*1] Zick S.M., Vautaw B.M., Gillespie B., Aaronson K.D. Hawthorn extract randomized blinded chronic heart failure (HERB CHF) trial. Eur J Heart Fail. 2009;11(10):990–999.

Účinky těchto látek neposvětily Evropské úřady. Tento text proto není žádným zdravotním tvrzením ani nepřisuzuje těmto látkám léčivé účinky. Článek je pouze informativním sdělením a sumářem účinků, které se připisují v tradičních medicínách a léčitelství.

David Alex Skoumal, Mgr.
Magistr Fakulty sportovních studií na Masarykově fakultě v Brně se specializací kondiční kulturistika. Kondiční trenér mnoha profesionálních sportovců a osobností s více jak 20ti letou zkušeností. Mentor a školitel sportovní výživy, metodiky životosprávy pro sportovce a lidi s vážnými nemocemi. Zakladatel a majitel portálu Fitness Muscle. Bývalý vrcholový sportovec v Rugby a Čínské sandě
E-mail: infofitnessmuscle.eu