Spánek - nejdůležitější část regenerece

Nepodceňujte spánek!

Spánek je útlumově-relaxační fáze organismu, při níž se snižuje či mizí funkčnost některých smyslů, snižuje se tělesná teplota, dýchání se zpomaluje a krevní tlak se snižuje.

Během spánku se lidem většinou zdají sny; i při spaní mozek intenzivně pracuje. Spánek nám zabere přibližně třetinu života. Rušení nebo neumožnění spánku vede k psychickým potížím a používá se též jako metoda mučení. Při pokusech na psech a kočkách odpírání spánku a opakované buzení vedlo po asi patnácti dnech ke smrti.

Délka spánku u člověka je individuální. Obecně se uvádí 7-8 hodin, ale někteří jedinci mají potřebu spánku odlišnou (kolísá od 4 až po 12 hodin spánku za den). Např. Napoleon Bonaparte spal údajně pouze 4 hodiny.

Fyziologie spánku

Spánek je stav charakterizovaný:

• stereotypní polohou těla
• minimálním pohybem
• sníženou (ale ne zcela chybějící) reaktivitou na vnější podněty
• sníženou tělesnou teplotou (proto se lidé před spaním přikrývají)

Typická celková doba spánku za jeden den je u různých druhů živočichů velmi odlišná, od přibližně 2 hodin až po 20 hodin. U lidí je to okolo 8 hodin. Dospělí lidé zpravidla spí jednou denně. Výjimkou jsou například někteří vrcholoví sportovci, kteří spí dvakrát denně, aby tak podpořili celkovou regeneraci organismu.

Lidé spí v poloze vleže se zavřenýma očima. Bylo zjištěno, že člověk spící vsedě nikdy neupadne do nejhlubšího spánku a tudíž si dobře neodpočine.

Fáze spánku

Spánek má několik fází, z nichž nejdůležitější je tzv. REM fáze (rapid eyes movement), při které dochází pod zavřenými víčky k rychlému pohybu bulv. Tato fáze je charakterizována přítomnosti snů. REM fáze spánku je ovlivňována částí zadního mozku - Varolovým mostem. REM fáze (a tedy i sny) byla prokázána u všech druhů savců, nicméně u každého jinak dlouhá.

Druhou hlavní fází je spánek NREM (Non Rapid eye movement), který se dále dělí na čtyři stádia podle hloubky spánku. REM fáze slouží především k duševní relaxaci, NREM fáze spíše k relaxaci svalstva.

V průběhu spánku se fáze REM a NREM cyklicky střídají. Spánek dospělého člověka obvykle začíná postupným střídáním stádií NREM od prvního do čtvrtého. Tento postup je občas přerušen tělesnými pohyby a částečným probuzením. Asi po 70-80 minutách se spící obvykle krátce vrací do třetího nebo druhého stádia a následuje první fáze REM, která trvá asi 5-10 minut. Délka celého cyklu, od začátku prvního stádia NREM až po ukončení první fáze REM je asi 90-110 minut. V typických případech se tento cyklus opakuje čtyřikrát až šestkrát za noc a v každém následujícím cyklu se třetí a čtvrté stadium NREM zkracuje, zatímco narůstá délka fáze REM.

Přesný průběh spánkového cyklu je u každého jedince odlišný a mění se i s věkem.

Význam spánku

Jak jistě kažý ví, spánek je velmi důležitý. Vzpomeňte si na sebe, když jste šli cvičit po nočním flámu a naspali jste sotva 2-3 hodiny a to ještě posíleni alkoholem. Jak se Vám pak vstvávalo, nebo šlo do práce, natož cvičilo? Asi špatně. Je to tím, že jste si dostatečně neodpočinuli a tělo nemělo šanci na regeneraci. Ten, kdo to myslí se cvičením vážně a podceňuje kvalitu spánku, dělá obrovskou chybu. Ovšem navzdory všem uvedeným skutečnostem stále není názor na význam spánku jednotný.

Mezi nejdiskutovanější hypotézy patří:

• Střádání metabolické energie. Představa o tom, že spánek konzervuje energii, byla podpořena několika studiemi, které prokázaly zvýšený příjem jídla v průběhu spánkové deprivace. Nicméně metabolizmus ve spánku je snížen oproti bdění pouze o 15 %, a tak ztráta energie po probdělé noci může být nahrazena jen malou trochou jídla. Představě o tom, že spánek usnadňuje zotavení, by odpovídal sklon ke dlouhému spánku malých savců s vysokou spotřebou energie, ale s malými energetickými rezervami. Nicméně energetické zotavení je možné i při bdění, ale odpočinek bez spánku nedokáže zamezit ospalosti.

• Význam spánku pro kognitivní funkce. Fyziologické funkce člověka nejsou narušeny ani po několika dnech spánkové deprivace, zato evidentní je snížení intelektového výkonu. Toto zjištění vedlo k hypotéze o ochranné úloze spánku člověka ve vztahu k vyšším duševním funkcím.

• Úloha spánku při termoregulaci. Existují přesvědčivé důkazy o tom, že spánek má termoregulační funkce. V průběhu spánku je obvykle snížená tělesná teplota i teplota mozku. Zahřátí hypotalamu pokusných zvířat u nich vyvolává spánek. Zahřátí těla před spaním zvyšuje u člověka množství spánku delta (3. a 4. stádium NREM). Tato fakta naznačují, že funkcí spánku je ochlazování.
• Úloha spánku při zrání nervového systému a pro duševní zdraví. Je i častá představa o tom, že spánek REM hraje významnou roli při zrání nervového systému. Z tohoto pohledu ale není jasné, proč se spánek REM uchovává i u dospělých jedinců. Několik sdělení poukazovalo na význam REM pro učení a paměť, ale ani tato představa nebyla dalšími studiemi potvrzena. Ukázalo se naopak, že spánek není pro učení naprosto nezbytný.

Kvalitu spánku můžeme ovlivnit kvalitou matrace, kvalitou postele, snědeným jídlem před spánkem, ale i různými doplňky stravy… Existují však lidé, kteří trpí různými druhy poruch spánku, jsou to např: náměsíčnost, noční děs, noční můry, hypersomie (zvýšená spavost), spánková deprivace, pásmová nemoc a mnoho dalších.

autor: Lukáš Topinka